Sluníčko mých ...

24. 01. 2010 | † 03. 12. 2011 | kód autora: tb8

 Sluníčko mých nocí a dní,

 

 

 

Uvelebil jsem se v koupelně a nechal na sebe stékat úžasně mazlivý proud vody. Jedna kapka za druhou se řítily skrz mé šediny, protože jsem nepočítal s tím, že budu v dálavě tak dlouho, využil jsem hotelových služeb a nechal se ostříhat, kterých notně po zásahu holiče ubylo a po cestě od hlavy dolů, mi navozovali úžasný příjemný pocit. Už jako malej jsem měl rád déšť a bouřku. Kolikrát mi mamka říkal, že jsem blázen a že bych neměl blbnout v dešti a pak když zjistila že stejně, možná i víc blbnu za bouřky, jen si poťukala na čelo, možná nějaký beďárek co já vím, a mlčky odkráčel

. Je pravda, že když prší studeně, není to zrovna zábavné, ale když jsou kapičky osvěžující, nemohu tomu odolat. Možná snan proto miluji sprchu, jen tak se pod ní postavit, nechat na sebe pršet, snít a nevnímat čas. Od studené podlahy se zvolna zvedala pára a já ji hltal jak malé dítě. Zavřené oči, příjemné mazlení, atmosféra přímo vybízející ke snění.

 

        Dopadaly kapky na nás oba a i mezi naše přitisknutá těla se jim podařilo vplout. Cítil jsem jak se ke mně tiskne krajina těch nejkrásnějších míst a já ji směl objímat, laskat a celým svým já být její součástí. Nemohl jsem se vynadívat na Tvé půvaby a bylo jen otázkou chvilky, kdy si do dlaní dám malinko příjemného, voňavého a chladivého gelu a začnu Tě omývat jak madonu, kterou v Tobě zřím. Dotýkám se Tvých ramen a pod prsty se objevuje trocha pěny. Tvá šíj se vzdouvá netrpělivostí, ale ačkoli bych Tě co nejraději k sobě přivinul a nepustil, zápasím, zatím úspěšně, se svojí touhou a od ramen se přesouvám právě k ní. Miluji ženskou šíj, a Ta Tvoje mi poskytuje neskutečnou inspiraci. Jemně jsem se dotkl Tvých ňader a ani trocha pěny v nose mě neodradila od záměru, políbit je. Líbaje ta poupátka, hladím rukou plnou pěny, Tvá záda. Voda stále stéká po nás obou a celá koupelna je zalita oparem. Tvé tělo je celé od pěny. Hladím Tě po bocích a sám jsem překvapen, že stékající voda je ta tam, opar nikde a já se Ti dívám z blízka do očí v pelíšku. Naše Těla jsou pokryta kapkami. Přeskakuji od jedné ke druhé a snažím se jich šeptem dotázat, která že je ta uschovaná z mých nedávných snů. Tvé tělo hraje bájnou symfonii která mne pohlcuje čím dál tím víc s každým přicházejícím tónem. Nemohl si povšimnout, jak se rozhledničky na svatých kopečcích dmou a jako by nahlas volaly tady u nás je přec nejkrásněji. Měly pravdu, sotva jsem se k jedné přiblížil, toužil jsem po druhé a zas naopak. Plno polibků, dopadalo na Tvé tělo, Tvůj dech byl čím dál rychlejší, přiblížil jsem se k bříšku a kapičky ukryté v Tvém pupíčku, jsem do jedné poškádlil jazykem. Na své hrudi jsem cítil Tvou touhu a šimrání jemných chloupků. Políbil jsem rozhledničky a zavadil nosem o Tvůj nosík. Rty se vzájemně dotkly, cítil jsem na Tvé tváři malé zklamání, silněji jsem Tě políbil a dotkl se jazykem Tvých zoubků. Očekával jsem odezvu, ale Ty jsi doširoka otevřela své rtíky a sladce jsi vzdechla. Právě v ten okamžik jsem se ocitl v osmém divu světa. Naše těla splynula v jedno a oba jsme svou touhu nechaly naplno rozeznít.

 

 

 

 

 

                Mohl bych pokračovat např. tím, že v tu chvíli došla v bojleru horká voda a na mě začaly dopadat studené kapky, které doslova zničily ten krásný sen....... Raději ten sen proměním ve skutečnost.

Zobrazit další články tohoto autora

Související články